Světový den dárců kostní dřeně připadá každoročně na třetí zářijovou sobotu. Jeho posláním je veřejně poděkovat dárcům kostní dřeně a krvetvorných buněk a zároveň podpořit nábor nových dobrovolníků do registru. Letos jako tradičně oslavíme Světový den dárců kostní dřeně sérií náborů po Česku.
Kde nás v sobotu 20. 9. 2025 potkáte?
- Ostrava – Dny NATO
- Kladno – Central Kladno
- Říčany – Street Food Festival
- Boskovice – Caffe&Bar Skleník
- České Budějovice – ČEZFEST
Zaregistrovat se mezi nás můžete, pokud:
- je vám 18 – 35 let (až do dne 36. narozenin)
- máte dobrý zdravotní stav bez trvalého užívání léků (vyjma antikoncepce a léků na sezónní alergie)
- vážíte alespoň 50 kg
Registrace zabere deset minut:
- stěr úst speciálními štětičkami a vyplnění dotazníku
Na nejčastější otázky odpovídá MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registrudárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň:
Proč mě nezapíšete, když nesplňuji věkovou hranici?
„Občas je mylně chápáno, že cílem registru je zapsat co největší počet dobrovolníků. Naším cílem ale je najít včas pro každého pacienta toho optimálního dárce. To znamená člověka, který v ideálním případě zachrání pacientovi život. Nábor je pouze prostředkem, jak takového člověka najít, a proto ho musíme provádět efektivně. Ideální dárce musí splňovat následující parametry. 1) Má co nejlepší shodu v transplantačních, neboli HLA (Human Leukocyte Antigen) znacích s pacientem. 2) Měl by být mladý, protože je řadou studií přesvědčivě doloženo, že stoupající věk dárce negativně ovlivňuje úspěšnost transplantace. Mladý dárce totiž zjednodušeně řečeno předává pacientovi „kvalitnější“ krvetvorné a imunitní buňky a zajišťuje tak lepší výsledky transplantace. A do třetice musí být ideální dárce dobře dostupný. To garantují především registry s akreditací WMDA (kterou má i náš registr). Horní věkovou hranici pro nábor proto mají stanovenou všechny registry na světě. V mnoha evropských zemích je dokonce nižší než u nás, a to i třeba na 30 letech.“
Jak mohu krvetvorné buňky darovat?
„Dárci mohou být odebrány krvetvorné buňky dvojím způsobem. Buď klasickým přímo z kostní dřeně – odsátím jehlou z kosti pánevní, to se dělá samozřejmě pod narkózou. Novější metodou je pak separace těchto buněk přímo z krve, což je velmi podobné jako darování plazmy. Připojíme vás na přístroj zvaný separátor, z jedné ruky vám krev bereme, v separátoru si odebereme krvetvorné buňky a do druhé ruky vám krev zase vrátíme. Tento druhý způsob se obejde bez narkózy.“
Bolí to?
„Řeknu vám to tak, jak slýchám od našich dárců v nemocnici. Po odběru z kosti pánevní popisují dárci, že je bolí místo vpichu stejně, jako kdyby dosedli na led nebo je někdo nakopl. Nejde o žádnou ostrou bolest, spíše pocit jako po nárazu. U té separace nemluví o bolesti, to je spíše zdlouhavé a pro někoho to může být nepohodlné. Dárce musí vydržet 4-5 hodin na separátoru, v obou pažích máte kanylu, nepoškrábete se na nose, nedojdete si na záchod. Navíc před separací si musí několik dní (3-4) aplikovat injekci růstového faktoru. O všechny naše dárce se ale stará moc milý tým našich sestřiček, které se snaží samotný proces darování co nejvíce zpříjemnit. A kousek nepohodlí za záchranu života určitě stojí.“
Aktuální data Českého národního registru dárců dřeně:
medián věku dárců, které si lékaři vybírají pro transplantace: 25 let
zaregistrováno celkem: 153 948
zaregistrováno za rok 2025: 20 837
aktuálně vyhledáváme dárce pro: 105 pacientů
You must be logged in to post a comment.