Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) zapsal do své databáze na Světový den dárců kostní dřeně (19. 9. 2020) 100 tisícího dárce! Stal se jím třiadvacetiletý student práv z Uherského Hradiště Václav Kallus.
Tisková zpráva, 19. září 2020
„Vstoupit do Českého národního registru dárců dřeně mi zkrátka dávalo smysl. Vím, že šance být vybrán a skutečně darovat je mizivá. O to víc si ale myslím, že je potřeba, aby se nás zapsalo co nejvíc, ať mají lékaři z čeho vybírat. Navíc, jak mi říkali u náboru, každý zapsaný dává naději,“ vysvětluje svoje rozhodnutí mladý dobrovolník, který se ve svém volném čase věnuje tenisu a basketbalu.
Václav Kallus dnes vstoupil do registru na celorepublikové akci Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko, kterou registr oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. (https://registr.kostnidren.cz/%f0%9f%a5%b3-cechy-morava-a-slezsko-vstupuje-cele-cesko-%f0%9f%a5%b3/)
„Akce na mě vyskočila na Facebooku a já si vybral nábor ve Starém Městě. Jsem z Uherského Hradiště a ještě nezačal semestr, takže jsem o víkendu doma,“ doplnil Kallus.
Cíle Českého národního registru dárců dřeně do nadcházejících let
Český národní registr dárců dřeně vznikl v roce 1992 a eviduje přes 99 tisíc dobrovolníků. Od svého založení umožnil transplantaci 1 784 nemocným, z toho zhruba 20 procent byli dětští pacienti. Jen v loňském roce se do registru zapsalo rekordních 10 845 dobrovolníků a 50 dárců své krvetvorné buňky darovalo.
„Magické číslo 100 tisíc registrovaných dárců představuje zhruba polovinu naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ říká MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registrudárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
V současnosti je totiž každoročně pouze 15-20 % nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty musí být krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí. „I když je tento ukazatel u nás i tak mnohem příznivější než v řadě jiných vyspělých zemích (např. Rakousko 6 % transplantací s národním dárcem, Francie či Nizozemsko 8 % a Švýcarsko, Belgie či Dánsko pouze cca 3 %), je naším současným hlavním cílem tento podíl zvýšit. Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ doplňuje Jindra
Záměrem Českého národního registru dárců dřeně je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu či třetinu tak, abychom se přiblížili státům jako je Španělsko (24 % transplantací s národním dárcem) či USA (49 %) nebo dokonce Německo (74 %).
Jak se Václav registroval, si prohlédněte na fotografiích níže. Na snímcích je Václav s naší náborářkou Zdenkou Wasserbauerovou a ředitelem registru Danielem Pagáčem.
You must be logged in to post a comment.