Třiadvacetiletý Petr Hrubý se stal tisícím dárcem krvetvorných buněk z Českého národního registru dárců dřeně. Hrubý daroval staršímu muži v zahraničí, který by bez tohoto daru pravděpodobně neměl šanci na život. Jubilejní dárce se rozhodl zapsat do registru poté, co jeho manželka sama prodělala transplantaci kostní dřeně.
Tisková zpráva, Plzeň, 7. února 2024
„Moje žena před čtyřmi lety sama prodělala transplantaci kostní dřeně, bez dobrovolného dárce z registru by se mi neuzdravila. My měli štěstí, manželka svého dárce našla a já rád pošlu to štěstí zase dál. Žena je na separaci krvetvorných buněk se mnou a celý ten proces tak pozná i ze strany dárce,“ prozrazuje v plzeňské fakultní nemocnici Hrubý.
Najít shodného dárce s pacientem je jako hledání jehly v kupce sena. Po zápisu do registru se někomu ozvou lékaři prakticky hned, někomu třeba za pět, deset let, většině potenciálních dárců ale nezazvoní telefon nikdy. „Tisíc a každý jedinečný – to jsou naši dárci. Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je malá. Reálně daruje dřeň jedno procento ze všech zapsaných v registru, a proto čím více lidí v databázi budeme mít, tím zvýšíme pravděpodobnost, že najdeme dárce opravdu pro každého,“ vysvětluje vedoucí lékařka koordinačního centra registru MUDr. Jana Navrátilová.
Petr Hrubý daroval své krvetvorné buňky pomocí takzvané separace z krve, tedy metodou podobnou darovaní plazmy. „Není to bolestivé, jen spíše omezující a nepohodlné. Člověk musí vydržet 3 až 4 hodiny ležet s nataženými pažemi, aby separátor mohl pracovat. Ke konci už to bylo zdlouhavé. Ale to je maličkost oproti tomu, že můžu někomu zachránit život. Kdybych byl opět potřeba, neváhal bych darovat znovu,“ popisuje dárce své bezprostřední dojmy.
Kostní dřeň lze darovat dvěma způsoby
V současné době lze kostní dřeň darovat dvěma způsoby, tím první je výše zmíněná separace, která se provádí bez narkózy na speciálním přístroji. Druhou metodou je pak tradiční odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní pod narkózou. Konečné rozhodnutí, jak chce dárce své krvetvorné buňky darovat, je na něm. „V současné době převažuje darování pomocí separace. Téměř nikdo ale po odběru zvolený způsob neřeší, dárci většinou říkají, že pocit, že právě díky nim dostane jiný člověk šanci na život, je k nezaplacení,“ říká Navrátilová.
A co vzkazuje Petr Hrubý pacientovi na druhé straně? „Nemocnému přeju, hlavně ať moje krvetvorné buňky pomohou a dobře se mu s nimi žije!“
Český národní registr dárců dřeně disponuje aktuálně 123 398 zaregistrovanými dobrovolníky, ve světě jich pak je přes 40 milionů. Loni vstoupilo do registru 9 020 nových dobrovolníků. „Reálně u nás za celou dobu darovalo dřeň 1 000 dárců, pro české příjemce jsme také dovezli stovky štěpů ze zahraničí. Nejčastější import je z Německa. Česká dřeň pomáhala již téměř po celém světe, včetně takových zemí jako je Argentina nebo Austrálie,“ doplňuje Navrátilová.
Dárce Petr Hrubý s lékařkou ČNRDD Janou Navrátilovou:
You must be logged in to post a comment.